Pod pojmem busking si každý představíme něco jiného. Obecně se ale mluví o provozování pouličního umění za účelem zisku. Pouliční umělce, buskery, potkáváme ve větších městech i tam, kde bychom to nečekali. Muzikanti jsou ale mnohdy v rozporu se zákonem.

Když se řekne busker, většina lidí si představí zpívajícího kytaristu na rohu ulice. Termín ale zahrnuje nejen muzikanty. Mezi buskery se řadí loutkovodiči, básníci, artisté nebo malíři. Pravidla, která popisujeme pro muzikanty, tak většinou platí i pro ně.

Pouliční umělce známe odpradávna

Bardi, trubadúři a pro někoho zkrátka a jednoduše žebráci. Pouliční umělci se ve společnosti vyskytují odedávna. Veřejnost se k nim v různých dobách stavěla odlišně. Někdy je vítala a radostně přijímala, většinou ale stáli pouliční umělci na jejím okraji.

Podobně tomu bylo i v šedých dobách socialismu v Československu. Tehdejší režim tvrdě dohlížel nad veřejným děním, a proto umělce na ulici neviděl rád. Přesto byli v některých městech vidět. V případě jejich dopadení jim ale hrozili tvrdé sankce. 

Situace se proměnila v devadesátých letech minulého století. Svoboda vyhnala umělce do ulic v nebývalé míře. V některých případech takové, že umělci obcím začali škodit. Neustálé omílání týchž melodií obtěžovalo veřejnost, která o umělce zejména v Praze doslova zakopávala.

Busker hrající na kytaru

Busker hrající na kytaru

Co táhne muzikanty do ulic?

Motivace buskerů je různá. Hudební teoretici se shodují, že v obecné rovině se jedná o kombinaci touhy po výdělku a exhibicionismu, který je vlastní většině umělců a performerů. Podíl jednotlivých složek je přitom různý a liší se podle charakteru umělců.

Mezi minoritní motivace vědci řadí také touhu o překonání sama sebe a možnost prezentace před potenciálními zaměstnavateli. Veřejná místa poskytují buskerům dostatek prostoru pro realizaci vlastních snů a kombinací motivací existuje nespočet.

Busking v České republice

Situace pro buskery v České republice se odvíjí od místa jejich působení. Turistiky vytížená místa jako Praha, Brno nebo Český Krumlov mají vlastní vyhlášky, které uměleckou produkci na veřejnosti regulují.

Vedle toho existují ale města a iniciativy, které buskery vítají. Týká se to především menších měst a obcí, kam nezavítá mnoho turistů. Pro buskery jsou tato místa logicky méně výhodná, neboť jim přináší nižší šanci výdělku. Vedle Základních uměleckých škol tak vznikají aktivity na podporu umění v ulicích a festivaly, které lákají pouliční performery z celého Česka.

S prvními regulacemi přišla Praha

Velká změna v přístupu přišla v roce 2013. Do té doby buskeři spadali do žebráckých zákonů, které regulovaly získávání peněz od procházející veřejnosti. Praha pustila buskery do ulic v neomezené míře, což mělo za následek přeplněné ulice a zmatek.

Vyhlášky v České republice do této doby buskery nijak neregulovaly a fungovaly na principu může–nemůže. Až situace během tzv. Pražského pouličního jara ukázala nutnost regulace vedoucí ke spokojenosti všech stran.

Busking v Praze

Busking v Praze

Praha a buskeři se postupně poznávají

První vyhláška č. 1/2016 Sb. hl. m. Prahy vešla v platnost na začátku roku 2016. Hlavní města Praha v ní definuje busking jako „živé vystoupení umělecké povahy produkované na místě před přímo pouličním umělcem.“ Ve zkratce tak říká, že za busking nepovažuje:

  • reprodukované vystoupení,
  • performance nemající v sobě uměleckou hodnotu (například nechvalně známé bubliny),
  • postávání a nabízení se jako objekt pro fotografii.

Umělci mohou v Praze hrát od 9:00 do 21:00 na místech, které definuje vyhláška. Jedná se o místa pod širým nebem – podloubí, metra a pasáže jsou tak umělcům zapovězeny. Vyhláška zároveň definuje místa, kde jsou veřejná vystoupení zakázána:

  • dětská hřiště,
  • kostely a modlitebny,
  • u škol (mimo sobot, nedělí, svátků a prázdnin),
  • u zdravotnických zařízení,
  • v prostorech nástupních ostrůvků a nástupišť veřejné dopravy,
  • na veřejných trzích.                                                             

Buskování v centru Prahy

Speciální prostor věnuje Praha tzv. rekreační oblasti. Jedná se o místa v centru s velkou frekvencí lidí. Pro buskery jsou tato místa jistě výhodná, nicméně z hlediska plynulosti provozu se jedná o statické překážky rušící provoz.

V tomto ohledu rozděluje vystoupení na uměleckou produkci a akustickou uměleckou produkci. Místa se zakázanou produkcí včetně akustické formy se nacházejí například v těchto oblastech:

  • ulice Vodičkova a Jindřišská,
  • Národní třída,
  • ulice Spálená,
  • některá místa kolem Pražského hradu.

Akustickou produkci (tedy vystoupení bez elektrických zesilovačů a reproduktorů) navíc nesmí buskeři provozovat ve vzdálenosti 25 metrů k těmto oblastem. 

Vedle těchto míst existují i lokality, kde je možná právě akustická produkce. Jedná se například o Staroměstské náměstí, náměstí I. P. Pavlova nebo ulici Nerudova. Mapu s vyznačenými místy najdete na stránkách kulturního odboru Magistrátu hlavního města Praha.

Mapa kulturního odboru Prahy

Mapa kulturního odboru Prahy

Proč to dělat jednoduše?

Maximální prostor, který může busker v Praze zabrat je 2 m², pakliže hraje sám. V případě dvou a více členné skupiny mají buskeři nárok na 12 m² veřejného prostoru. Nesmí být přitom ovšem narušen dopravní provoz a nelze omezovat průchod chodců a vstup do budov a metra.

Situaci ovšem hlavní město zkomplikovalo. Vedle  pochopitelných podmínek rozdělilo Prahy na levou a pravou část Vltavy. Pro buskery vznikla přemístění se podle toho, zda je zrovna sudý nebo lichý počet hodin. V lichý počet hodin hrají na levém břehu, v sudý počet hodin na pravém.

Brno a buskeři se mají v lásce

Zcela odlišná situace panuje mezi buskery v moravské metropoli. Zde buskery zahrnovala tzv. žebrácká vyhláška. Proti ní se ale zvedla vlna protestů zejména ze strany hudebníků včetně některých uměleckých škol. 

Brno tak na nátlak veřejnosti otevřelo ulice buskerům a dnes akustickou hudební produkci umožňuje bez výjimky kdekoliv. Nesmí ovšem docházet k porušování dalších vyhlášek jako té o rušení nočního klidu.

Ostrava pouliční umělce vítá

Podobná situace panuje i v turisticky méně zajímavé Ostravě. Zde na buskery veřejnost pohlíží s úsměvem. Žádná vyhláška busking nereguluje. Dochází pouze k občasnému usměrnění ze strany strážníků v případě zbytečně hlasité produkce. 

Ostrava toho ale buskerům mnoho nenabízí. Slabý turistický ruch poskytuje pouze několik pro buskery zajímavých míst. Sem patří okolí nákupního centra Nová Karolina či Masarykova náměstí.

Buskerské festivaly v České republice

Fenoménem posledních let se staly festivaly pro pouliční umělce. Turisticky méně zajímavá města pravidelně pořádají happeningy, během nichž zvou do svých ulicí umělce z celé České republiky. Jim tak vzniká šance na prezentaci na nových místech a veřejnost si užije netypickou hudební produkci.

Mezi populární festivaly v ulicích patří:

Možnost hraní v ulicích má každý. Ať už hrajete na kytaru, zpívá nebo recitujete, busking vyžaduje pouze připravené vystoupení. Při buskování ale dodržujte místní vyhlášky a chovejte se s respektem k okolí a zbytku veřejnosti. Jedině tak dojde ke shodě mezi přísnou legislativou a bohémskými hudebníky.