Klasické kytary jsou tu s námi již od 17. století a řadí se tak mezi jedny z nejstarších typů kytar. Své využití našly především v klasické hudbě, folku a flamencu, ale i country či popu. Právě díky svému zvuku, který je typický pro latinské rytmy, se pro tento typ kytary ujmulo pojmenování „španělka“.
"Španělka", klasická kytara.
Od ostatních kytar se ty klasické liší především svým širokým hmatníkem a menším tělem. Běžně se můžeme setkat celkem s pěti velikostmi, a to 1/4, 1/2, 3/4, 7/8 a 4/4, z kterých mohou vybírat jak malé děti, tak i dospělí.
Na klasické kytary není možné natahovat kovové struny, které by mohly kvůli svému vysokému pnutí kytaru nenávratně poškodit. Pro tento typ kytar jsou tedy určeny pouze nylonové struny, které disponují mnohem jemnějším a zaostřenějším zvukem.
Kvůli nylonovým strunám je možné na kytaru hrát pouze prsty, čehož mohou využít i úplní začátečníci, kteří se tak vyhnou nepříjemným puchýřům na špičkách prstů. V takovém případě je však nutné počítat i s již zmíněným širším hmatníkem, který je vhodný především pro hráče s dlouhými prsty.