Tablatura

Tablatura (zkráceně tab) je zjednodušený zápis hudby pro kytaru. Každá z šesti vodorovných linek je jedna struna, číslo na ní říká, na kterém pražci máte strunu zmáčknout. Na rozdíl od not se tablaturu naučíte číst za pár minut, a proto na ní začíná většina samouků.

Šest linek, čísla = pražce. Nic víc to není

Jak tablaturu číst

Každá z šesti linek je jedna struna. Číslo na lince znamená pražec, na kterém strunu přitisknete; 0 je prázdná struna (hraje se naprázdno, bez mačkání).

Pozor na jednu zrádnost: linky jsou seřazené opačně, než byste čekali. Horní linka je nejtenčí struna e, spodní linka nejtlustší struna E. Je to proto, že když se na kytaru díváte shora při hraní, tenké struny máte „nahoře" v zorném poli.

Když jdou čísla za sebou, hrajete tóny postupně, tedy melodii nebo riff. Když jsou čísla nad sebou ve sloupci, hrajete je naráz, tedy akord.

Značky pro techniky

Tablatura umí zapsat i to, jak tón zahrát. Nejčastější písmena a symboly:

• h: příklep (hammer-on), tón vyklepnete prstem bez dalšího drnknutí
• p: odtah (pull-off), opak příklepu
• b: tažení struny (bending), strunu vytáhnete do strany a zvýšíte tón
• / a \\: sjetí prstem nahoru nebo dolů po struně (slide)
• ~: vibrato, tón rozechvíte
• x: tlumená struna, drnkne jen „dušený" zvuk

Co tablatura neumí

Tablatura má jeden zásadní limit: neukáže rytmus a délku tónů. Vidíte, co zahrát, ale ne jak dlouho tón nechat znít nebo kdy přesně přijde. Proto se taby nedají číst úplně „od oka": potřebujete píseň znát z poslechu a tablaturou si jen ohlídat, kam s prsty.

Tím se liší od notového zápisu, který rytmus nese, ale je na čtení složitější. Pro většinu táborákových písní a doprovodu ale tablatura bohatě stačí a hromadu z nich najdete i v našem zpěvníku.