Power akord

Jako power akordy (někdy také powerchordy, silové akordy a podobné variace) označujeme jeden ze způsobů hry na elektrickou kytaru. Technika využívá jeden prstoklad pro všechny akordy v horizontálním i vertikálním směru na kytarovém hmatníku.

Power akordy vznikly pravděpodobně na počátku 20. století. Jako první je do notového zápisu zaznamenal Heitor Villa-Lobos – brazilský violloncelista a kytarista. Největší uplatnění našly až s počátky rocku, metalu a punku od 60. let 20. století.

Skladba power akordu

Jedním ze specifik power akordu je absence rozpoznání, zda jde o durový nebo mollový akord. Na rozdíl od klasického akordu a barré chybí malá či velká tercie udávající tuto informaci. Základní power akord se skládá ze dvou tónů:

• základní tón,
• kvinta.

Power akord pak vypadá jako barré, ve kterém se drží pouze dva základní tóny. Z tohoto hlediska se nejedné o akord v pravém slovo smyslu, ale o souzvuk dvou tónů – interval. Hráč na kytaru drží pouze dvě struny, na které hraje trsátkem.

Tóny v power akordu C

Vedle základní varianty existuje rozšířený power akord. Ten k základnímu tónu a kvintě přidává ještě oktávu, čímž dosahuje většího frekvenčního rozsahu.

Tóny v základních (a rozšířených) power akordech

Způsoby držení power akordů

Existuje několik způsobů, jak držet power akord. Jeden vychází z držení klasického barré, druhý spočívá v držení dvou strun jedním prstem. Mezi kytarista neexistuje shoda na tom, zda je některý lepší než druhý.

První způsob využívá barré. Ukazováček levé ruky drží základní tón (C), prsteníček kvintu (G) a malíček případnou oktávu. V druhém případě drží ukazováček opět základní tón. Malíček levé ruky ovšem drží kvintu a oktávu zároveň.

Rozšířený power akord na hmatníku

Tříprstové držení power akordu má výhodu v dalším možném rozšíření. Při hře zůstávají prsty volné a na malém prostoru hmatníku se neblokují. Při držení dvěma prsty nelze power akord dále rozvíjet, obecně se ale považuje za svižnější a pohodlnější pro začínající hráče na kytaru.

Zvukové vlastnosti

Největší rozdíl mezi power akordem a klasickým otevřeným spočívá ve zvukových vlastnostech. Zvuk power akordu je plošší, méně dynamicky zabarvený. Menší množství tónů poskytuje jasný, konkrétní a řízný zvuk, který v důsledku absence nižších tónů nevyčnívá nad ostatními nástroji.

Technika power akordu přidá nové rejstříky do zvuku elektrické, ale také akustické kytary. Zde se ale powerchody využívají jen zřídka.

Jeden z možných způsobů držení power chordu

Zvuk power akordů se využívá v kombinaci s dalšími kytarovými efekty – především distortion a overdrive. Při využití těchto efektů spolu s otevřenými akordy dochází k nežádoucím přeslechům a hra vyžaduje spíše konkrétní zvuk v nižších frekvencích.

Zvukově se power akord kombinuje s různými kytarovými technikami. Palm muting dodává hře ostrý a rytmický nádech využívaný při kytarových doprovodech. Při osvojení techniky vibrato lze power akordy využít i při sólové hře.

Výhody a nevýhody

Za hlavní výhody power akordu se považují hlavně jejich zvukové vlastnosti. Klíčová je také absence informace o durové nebo mollové stupnici. Díky tomu platí pro stejný základní tón stejné držení v případě durové i mollové harmonie. Power akord se navíc drží stejně ve všech polohách.

Kytaristé si oblíbili také rychlost, se kterou lze power akordy hrát a střídat. Kombinace jednoduchého držení a srozumitelnosti umožňuje i rychlé harmonické změny bez toho, aby docházelo k přeplnění jednotlivých frekvencí a vytvoření nesrozumitelného chumlu tónů.

Jako nevýhody power akordů se uvádí především jejich jednotvárné využití. Zejména v základní variantě jde pouze o souzvuk dvou tónů, který lze využít jen ve specifickém stylu hraní. Samotné ovládnutí power akordů tak ke hře na kytaru nestačí – na rozdíl od těch otevřených.

Hra pravé ruky

Pravá ruka při hře power akordů udává především rytmus. Vzhledem k jednoduchosti (a do jisté míry i monotónnosti) power akordů je pravá ruka klíčová. Zastává tlumící, dynamickou i harmonickou funkci.

Hra pravé ruky probíhá dvěma způsoby:

• hráč hraje pouze struny v power akordu (základní tón, kvinta, příp. oktáva) údery shora a na ostatní struny nehraje,
• hráč hraje údery nahoru i dolů na všechny struny na kytaře a levou rukou tlumí ty, které do souzvuku nezasahují.

Při hře power akordů je důležité také správné držení trsátka. Vzhledem k jejich zvukovým vlastnostem je třeba jeho správná poloha vůči struně.

Power akordy v hudbě

Díky svým zvukovým vlastnostem se power akordy nejčastěji využívají v tvrdé hudbě. Typické jsou pro ně žánry jako metal, punk rock, rock, punk a jejich variace. V různých variacích se s nimi setkáme ale také v bluesu a jazzu.

Mezi oblíbené písně, které využívají power akordy, patří Smells Like Teen Spirit od kapely Nirvana, Iron Man od Black Sabbath a 21 Guns od Green Day. Setkáme se s nimi i v tvorbě kapel Blink-182, AC/DC, Wheatus, Ramones a dalších.

[Zdroj: Pixabay.com]