Snímač

Snímač (anglicky pickup) je součástka schovaná pod strunami, která snímá jejich chvění a mění ho na elektrický signál. Ten putuje kabelem do zesilovače, třeba do kytarového komba, a teprve tam se z něj stane slyšitelný zvuk. Bez snímače by elektrická kytara mlčela: její tělo je plné, takže samo o sobě skoro nezní.

Snímače sedí pod strunami, vedle nich přepínač a knoflíky hlasitosti a tónu

Jak snímač funguje

Klasický snímač je v jádru jednoduchý: magnet ovinutý tisíci závity tenkého měděného drátu, tedy cívka. Magnet vytváří kolem strun magnetické pole. Kovová struna se v tomhle poli rozechvěje a pohybem ho narušuje. Každá taková změna pole v cívce indukuje slabé napětí. To napětí kopíruje kmitání struny a je to právě signál, který poteče do zesilovače.

Proto magnetický snímač funguje jen s kovovými strunami. Na nylonové struny klasické kytary nemá co reagovat, ty magnetické pole neruší.

Single-coil a humbucker

Magnetické snímače se dělí na dva základní typy podle počtu cívek:

• Single-coil (jedna cívka): jasný, ostrý a průrazný zvuk. Má jednu nevýhodu: chytá rušení ze sítě a může tiše brumět, hlavně při zkreslení.
• Humbucker (dvě cívky vedle sebe): vznikl právě proto, aby brum potlačil. Druhá cívka je zapojená tak, že rušení odečte. Výsledek je plnější a teplejší, ale o něco méně ostrý než single-coil.

Která je „lepší", se nedá říct, záleží na hudbě. Funky a country stojí na ostrém single-coilu, rock a metal sahají po humbuckeru kvůli plnosti a klidu při zkreslení.

Piezo snímač u elektroakustiky

Trochu jiný princip má piezoelektrický snímač, který najdete u elektroakustické kytary. Nepracuje s magnetem ani cívkou, místo toho sedí pod kobylkou a reaguje přímo na tlak a vibrace dřeva.

Díky tomu funguje i s nylonovými strunami a věrně přenese akustický zvuk nástroje, ne jen kmitání samotných strun. Proto se piezo používá tam, kde má kytara znít přirozeně, i když jde signál do zesilovače.

Přepínač a ovládací prvky

Elektrická kytara mívá snímačů víc, typicky dva nebo tři podél strun. Přepínač snímačů volí, který z nich (nebo jejich kombinaci) zrovna posloucháte, a vedle bývají knoflíky volume (hlasitost) a tón.

Velký rozdíl dělá pozice snímače na těle:

• Snímač u krku snímá strunu v místě, kde kmitá nejvíc, a zvuk je proto teplejší a kulatější.
• Snímač u kobylky zachytí strunu tam, kde kmitá málo, a zvuk je proto ostřejší a průraznější.

Přepínáním mezi nimi měníte charakter zvuku bez sáhnutí na zesilovač.