Kytarové kombo

Termín kytarové kombo označuje spojení kytarového zesilovače a reproboxu v jednom. Jeho funkcí je zesílení zvuku z elektrické a elektroakustické kytary směrem k posluchači. Pomocí reproduktoru se zesílený zvuk šíří dál.

Kytarové kombo zesiluje signál nástroje. K tomu je zapotřebí, aby nástroj vytvářel elektrický signál a ten převedl přes kabel do kytarového komba. Kytarové kombo lze ovšem využít také u ryze akustických nástrojů pomocí přenosu signálu mikrofonem.

Stavba kytarového komba

Kytarové kombo tvoří dvě části:

• předzesilovač
• koncový zesilovač

V části předzesilovače se nacházejí potenciometry a funkce na ovládání ekvalizéru, tónové clony, nastavení barvy zvuku a další podílející se na zvukové charakteristice. Koncový zesilovač zvuk zesiluje a pouští do reproduktoru.

Kombo se považuje za typ kytarového zesilovače. Ten nabývá různých podob. O kombu mluvíme v případě, že se zesilovač a reprobox nachází v jednom korpusu. Známe i kytarové zesilovače, kdy jsou hlava a reprobox oddělené.

Druhy kytarových komb

Podle typu konstrukce a výsledného zvuku lze kytarová komba rozdělit do čtyř kategorií:

• Lampové kombo – využívá starší typ kytarových zesilovačů s elektronkami (lampami). Dnes si na nich muzikanti cení (a proto je využívají) jejich charakteristického zvuku. Sama o sobě vyžadují speciální údržbu, mají kratší životnost a jsou náchylné na otřesy.
• Tranzistorové kombo – v modernějším typu kytarového zesilovače nahradily elektronky tranzistory. Technologicky jednodušší konstrukce snese hrubší zacházení. Kvalitní tranzistorová komba se vyrovnají těm lampovým a podají stejné výsledky.
• Hybridní zesilovač – v jeho předzesilovači se nacházejí elektronky, zatímco v koncovém zesilovači jsou tranzistory. Zvukově se snaží přidobobnit lampovým kombům, do konstrukce ale zahrnují i moderní digitální prvky.
• Modelingové kombo – speciální typ kytarových komb, která kopírují zvukové nastavení a aparatury slavných kytaristů. Alfou a omegou modelingových komb je procesor, který vytváří charakteristiku zvuku podle nastaveného vzorce.

Handmade kytarová komba

Handmade (nebo také podomácku dělaná) kytarová komba představují speciální odnož. Nejedná se pouze o domácí výrobu na koleni. Patří sem celá řada aparatur nevyráběných sériově, které se ale přizpůsobují požadavkům kytaristů.

Obvykle se jedná o kytarová komba vyráběná na zakázku. Kytaristé si na nich cení několika aspektů:

• Individuální přání – zákazník si určí zvuk, design a další vlastnosti kytarového komba podle sebe.
• Kvalita práce – handmade kytarová komba obvykle využívají klasické spoje namísto jednoho tištěného. Výrobci používají klasické vodiče.
• Spolehlivost – při ruční práci se eliminují některé výrobní vady způsobené sériovou výrobou (je ovšem třeba brát v potaz chybu v lidském faktoru, která u sériové výroby odpadá).
• Nižší náklady – jestliže zákazník zadá výrobu kopie legendárního a cenově nedostupného komba, aparatura ho vyjde levněji.

Reproduktory v kombu

Důležitou součástí kytarového komba jsou reproduktory. Ty jsou napojeny na zesilovač, který se nachází v horní části boxu. Pro běžná kytarová komba se nejčastěji využívají tyto velikosti reproduktorů udávané v palcích:

• 8 " – jde o levnější kytarová komba určená ke cvičení, případně ke hraní v menších prostorách.
• 10 " – všestranný reproduktor určený pro většinu hudebních žánrů.
• 12 " – reproduktor využívaný pro silnější aparatury poskytující silný a hutný zvuk.

Reproboxy v kytarovém kombu se podílejí na výsledném zvuku, mnohem větší roli má ale zesilovač a jeho nastavení. V kytarových kombech se používají reproduktory s papírovými membránami pro minimum zkreslení.

U kytarových komb najdeme i různé kombinace reproduktorů. Oblíbené jsou například kombinace dvou dvanáctipalcových a čtyř desetipalcových reproduktorů. Ty někdy doplňují i menší horny pro pokrytí co nejširšího frekvenčního spektra.

Efekty a simulace

Součástí kytarového komba je také zesilovač. Ten, jak píšeme v úvodní části, se stará o zvukovou charakteristiku, kterou reproduktor akusticky produkuje dál. Běžnou součástí moderních komb jsou také efekty a simulace, pomocí kterých kytarista docílí kýženého zvuku.

Mezi nejčastější efekty v kytarových kombech patří:

• Reverb – některá lampová komba využívají pružinový reverb k dosažení dojmu prostorového zvuku.
• Tremolo – rychlé opakované změny hlasitosti.
• Delay a echo – dozvuk.
• Chorus – přidání dalších hlasů a změna jejich tóniny.
• Ekvalizér – nastavení frekvenčního vzorce zvuku.

Další často využívaný efekt je looper, který vytváří neustále se opakující smyčku. V tomto případě ale mluvíme o moderních digitálních kombech, které v sobě kombinují různé efekty a funkci kytarového zesilovače.

Moderní kytarová komba jako Boss Katana a Line 6 Spider kopírují zvuky aparatur a řadí se do modelingových zesilovačů. K tomu slouží procesor v zesilovači, který se stará o dotváření zvuku podle představ hudebníka.

Součástí kytarových komb jsou i další pokročilé prvky. Standardem se dnes stalo připojení dalších zařízení prostřednictvím USB nebo Bluetooth. Některá komba využívají i hlasová ovládání. Experimentuje se také s AI pro dokreslování zvuků a korekce.

Historie kytarových komb

Poptávka po prvních kytarových kombech vznikla ve 30. letech jako reakce na stále častější elektrické kytary. Kytara potřebovala hlasitostí konkurovat dalším nástrojům v orchestrech a bigbandech a bylo tak třeba její zesílení prostřednictvím elektrifikace a využitím komba.

Ve čtyřicátých letech minulého století se objevila první kytarová komba v jednom boxu. Již od počátku se dbalo na přenosnost aparátů. Nastupují i lampové technologie, čímž došlo k vytvoření zvukově vyspělejšího a spolehlivějšího aparátu.

50. a 60. léta 20. století se nesla v hledání nových zvuků. V první dekádě se rozmáhal rock’n’roll a dominoval zvuk kytarového komba Fender Bassman. Ve druhé dekádě definovaly značky Vox a Marshall tzv. britský zvuk.

V následující desetiletce proběhlo zesílení kytarových komb. Na scénu vstoupily robustní modely Mesa Boogie a high-gain zesilovače určené pro rodící se metal a hard rock. Přerod ovšem nastal již v 80. letech, kdy se do aparátů integrovalo čím dál tím více digitálních prvků a docházelo k prvním pokusům o modeling známých kytarových zesilovačů.

Poslední dekáda minulého století kladla důraz na modeling a také kompaktnost. Velké aparáty se postupně zmenšovaly a ubývala jejich váha. Hráčská skupina se rozdělila mezi ty, kteří si oblíbili digitální zvuk a na ty, kteří přimknuli k syrovému zvuku aparátu.

Současné trendy

Dnes se pokračuje v trendu 90. let. Firmy se předhánějí ve vytváření stále menších a kompaktnějších aparátů s nízkou hmotností. Roli hraje i ekologie při výrobě například ve formě baterií namísto připojení do elektřiny, byť se stále jedná o druhořadý požadavek.

Velkým tématem v současné výrobě je konektivita. Za standard se dnes považuje připojení modelu k USB zařízení a ovládání prostřednictvím mobilní aplikace. Hlavní roli přitom hrají digitální modelovací aparáty.

Kulturní dopad

Dopad vývoje kytarového komba na hudbu a kulturu obecně je zcela zásadní. Bez kytarového komba, respektive bez zesílení kytary, by patrně nevznikly žánry jako rock, metal, hard rock a další, které dnes využívají síly aparátu.

Kytarové kombo prezentuje symbol rockové hudby. Zároveň ale umožňuje bohaté možnosti práce se zvukem. Integrovaný distortion se stal hnacím motorem britského hard rocku. O propojení legendárního modelu Vox AC30 s kapelami The Beatles a Rolling Stones nemluvě.

Aparáty se staly prostředkem inovace. Umožnily ovšem také popularizaci amatérského hraní. S kombem může hrát v kapele téměř kdokoliv. Na kytarová komba navazoval i další technologický pokrok, zejména v oblasti efektů, kterým poskytla kytarová komba dostatečně výživné podhoubí.

[Zdroj: Pixabay.com, Unsplash.com, Pexels.com]