Slider (bottleneck)

Jako slider (příp. angl. bottleneck) se označuje kytarová pomůcka, s jejíž pomocí se vytvářejí plynulé přechody mezi tóny. Někteří kytaristé ho označují jako nejcitlivější a nejkřehčí způsob hry na kytaru. Slider má podobu trubičky navléknuté na prst, se kterou se pohybuje po hmatníku.

Historie slideru

S prvními slidery pravděpodně přišly africké kmeny, které klouzaly po strunných nástrojích hladkým nástrojem. Od nich se technika dostala na Havajské ostrovy, které se dodnes považují za kolébku této kytarové techniky.

Z Havaje se technika rozšířila do celého světa. Velkým rozvojem si slider prošel na počátku 20. století, kdy si signifikantní zvuk kytary oblíbili hráči country a blues. Ti jako slider využívali hrdla skleněných lahví (odtud název bottleneck). Ke své hře slider využívali kytaristé Robert Johnson a Muddy Waters.

Dnes se slidery využívají napříč hudebními žánry, přesto si ale udržely svoje kořeny v blues a country. Setkáme se s nimi ovšem napříč rockovými žánry, kde technika hry ozvláštňuje hru svým typickým zvukem.

Hra se sliderem

Slider má podobu malé trubičky navlečené (někdy pouze držené) na prst ruky u hmatníku – nejčastěji prsteníčku. Hráč plynule přejíždí po hmatníku, čímž se vytváří charakteristický plačtivý tón. Další žádoucí vlastností je plynulý přechod připomínající hru na bezpražcové nástroje.

Při hře se sliderem je důležité osvojení správného úhlu a tlaku. Pakliže hráč tlačí moc, přechod není plynulý a ozývají se jednotlivé pražce. Při malém tlaku se struna nerozezní dostatečně a dochází k nepříjemnému drnčení.

Pohyb levé ruky vychází výhradně z lokte. Zápěstí a prsty jsou fixované v jedné poloze. Pohybem z lokte se dá docílit dvou typů hry se sliderem.

• Glissando – plynulé přechody mezi tóny
• Vibrato – drobné variace na výšku tónu

Kytarista se při hře nedotýká hmatníku, ale pouze strun. Zároveň je třeba hrát nad pražci stejně jako v případě flažoletů. Právě zde je zvuk intonačně nejčistší a zapadne do hry doprovodných nástrojů.

Pokročilejší kytaristé kombinují hru se sliderem a hru prsty. Díky tomu dosáhnou jak melodické složky (přechody se sliderem), tak rytmické složky (vydrnkávání prsty). Zároveň dochází k větší kontrole výsledného tónu a jeho výrazu.

Nevýhody hry se sliderem

U samotného slideru nenajdeme nevýhody – spíše se jedná o vlastnosti, které doplněk má. První z nich je, že vyžaduje otevřené ladění, tedy když hráč hraje na prázdné struny, ozve se konkrétní akord.

Slider není vhodný pro rychlé a technické pasáže. Přestože najdeme v hudební historii i současnosti hráče, kteří se sliderem dosahují technické virtuozity, znamená to dlouhá léta tréninku a praxe.

V neposlední řadě je tu pak omezení melodie. Slider obvykle pokrývá více strun najednou. V principu na něj nelze ale zahrát vícehlasé melodie. Kytaristé se obvykle spokojí s jednohlasými melodiemi. Jedná se ovšem o vlastnost doplňku, nikoliv nevýhodu či chybu jako takovou.

Z čeho se vyrábí slider?

Vzhledem ke své podstatě má slider pouze jednu podobu – jde o váleček vyrobený z různých materiálů navlečený na prst. Za klíčové vlastnosti se považuje odolnost. Materiál, ze kterého je slider vyrobený, mu ovšem dodává charakteristické zvukové vlastnosti.

• Sklo – tradiční a dodnes velmi populární materiál odkazuje na původní slidery vyrobené z hrdla skleněných lahví. Při kontaktu se strunami nástroj vydává teplý a hladký tón hojně využívaný v blues.
• Kov – tvrdší ocel nebo mosaz poskytují výraznější a špinavější zvuk. Kovové slidery se více hodí pro rockové a obecně tvrdší hudební žánry.
• Dřevo – někteří výrobci experimentují i s výrobou dřevěných sliderů. Ty si kytaristé oblíbili pro jejich nižší hmotnost. Nejčastěji se využívá březové a třešňové dřevo, případně jejich kombinace. Dřevěné slidery mají teplý a kulatý zvuk.
• Keramika – slidery vyrobené z keramiky kombinují vlastnosti skla a kovu v jednom doplňku. Vydávají sytý zvuk s velmi jemnou dynamikou.
• Porcelán a další materiály – paleta materiálů využívaných při výrobě sliderů je téměř nekonečná. Obvykle se ale jedná o pokusy, kterými výrobci oslovují hráče na kytaru. Setkat se tak můžete například s mramorovými slidery a bottlenecky vyrobených z různých slitin.

Slider a steel guitar

Mluvíme-li o slideru, je třeba zmínit i steel guitar. Ta na první pohled připomíná hru se sliderem. Přestože se řadí mezi strunné drnkací nástroje, hra na ní se liší.

Steel guitar se při hře nachází ve vodorovné poloze. Nehraje se na ní klasickým sliderem (trubička s otvorem), ale tzv. tonebarem – jde o pevný monolit, který hráč drží v ruce nad hmatníkem.

Steel guitar pochází z Havajských ostrovů stejně jako slider. Moderní myšlenku pojetí nástroje rozvinul na konci 19. století Joseph Kekuku, který ji postupně dostal do celého světa. Technika hry na steel guitar a slider tak pravděpodobně vznikaly společně.

[Zdroj: Unsplash.com]