Transponování (nebo také hudební transpozice) je změna tóniny písně. Jednotlivé tóny se převádějí vždy ve stejném intervalu buď níže nebo výše, aby se přizpůsobily schopnostem zpěváka, případně rozsahu některého z nástrojů (např. foukací harmonika).

Pochopení transpozice vyžaduje znalost základů hudební teorie. Společně se změnou tóniny dochází i ke změně předznamenání. Cílem hudební transpozice je dosažení snadnějšího hudebního přednesu prostřednictvím jeho změny.

Způsoby hudební transpozice

Možností, jak transponovat píseň a změnit její tóninu, je několik.

  • Změna notového zápisu – v tomto případě platí transpozice pro všechny nástroje bez výjimky.
  • Kapodastr – pomocí kapodastru lze zahrát stejné akordy v jiné poloze a není třeba využívat složité držení.
  • Přeladění kytary – stejný princip jako u kapodastru. Má ovšem omezené možnosti vzhledem k vlastnostem strun.

Postup transponování

Správné provodení transpozice vyžaduje postup podle určitých pravidel. Důležitá je přitom součinnost všech členů hudebního souboru. Ti musejí o způsobu transpozice vědět.

  • Výběr intervalového posunu – podle možností zpěváka či konkrétního nástroje vybereme interval, o který se převádějí všechny tóny ve skladbě.
  • Transpozice jednotlivých not – u sólových nástrojů (například piano nebo akordeon) je třeba transponovat všechny tóny.
  • Transpozice akordů – u doprovodných nástrojů (například kytara) je třeba transponovat všechny akordy o předem daný interval.
  • Transpozice předznamenání – při transpozici dochází ke změně tóniny. Tím pádem je třeba změnit a respektovat i předznamenání. Například při změně z tóniny C dur do D dur se přidávají dva křížky (F# a C#).

Pravidla transponování

Hudební transpozice se považuje za mechanickou záležitost. Má jasně daný systém, jehož výsledkem je pouze jedno správné řešení. Nepřipouští tak žádné pochyby či více voleb, jak je tomu ostatně u většiny hudebních pouček. Správné transponování skladby vyžaduje dodržení několika pravidel.

  • Vždy se převádí stejný tónorod – z Dur do Dur a z moll do moll.
  • Mění se pouze výška tónů – rytmus, tempo, dynamika a další vlastnosti zůstávají v nezměněné podobě.
  • V cílové tónině se využívá stejný typ stupnice – jestliže se převádí skladba v bluesové stupnici, výsledkem musí být skladba v témže rozložení tónů a půltónů.
  • Transponují se všechny tóny skladby.
  • U akordových značek se transponuje pouze základní tón akordu – ostatní doplňky (snížené a zvýšené intervaly) zůstávají stejné.
  • Transponují se všechny tóny a akordy skladby.
  • Všechny tóny se transponují o stejný interval.

Transpozice v praxi

Jak probíhá transponování skladby u kytaristů hrajících na doprovodný nástroj? Jak zmiňujeme výše – na samotný posun mají jenom minimální vliv a svoji hru přizpůsobují nástrojům s omezeným rozsahem.

U doprovodného kytaristy nevzniká předpoklad, že nezvládne hru toho či onoho akordu. Může ovšem dojít k tomu, že posun akordu (zejména v jeho různém obratu či komplikovaném intervalovém rozložení) může být složitý na držení. V takovém případě, umožňuje-li to harmonie skladby, lze využít i držení v jiné poloze.

Problematika transponování

Samotná transpozice nepředstavuje problém. Má jasně daný systém s jedním konkrétním řešením. Největší problém tak vznikne v případě, že dojde k nedodržení jednoho z výše uvedených pravidel.

Méně zkušení hráči mohou mít problém s nalezením tóniny – ne vždy se jedná o první tón či akord ve skladbě. Vždy je proto třeba analýza konkrétní skladby a určení stupnice, do níž všechny tóny patří. Od této stupnice, respektive tóniny, se následně transponují všechny akordy a tóny.

Příklad transpozice skladby

Nakonec si ukážeme, jak vypadá konkrétní transpozice skladby o tón výše a o tón níže. Jako příklad jsme vybrali známou skladbu Stánky od hudebního uskupení bratří Nedvědů.

Akordy ve sloce:

  • D-G-D-Gmi-D-A7-D

Akordy v refrénu:

  • G-A7-D-Gmi-D-A7-D

Akordy ve sloce i refrénu naznačují, že se jedná o skladbu v tónině D dur. Při posunování tónů oběma směry tak vycházíme z této základní tóniny.

Posun skladby o tón níže:

  • Akordy ve sloce: C-F-C-Fmi-C-G7-C
  • Akordy v refrénu: F-G7-C-Fmi-C-G7-D

Při posunu do tóniny C je třeba uvědomit si dvě věci. Dochází ke změně předznamenání ze dvou křížků na žádný. Tuto změnu musí vést v patrnosti zejména sóloví hráči. Ke zvážení je také výhodnost této změny – do hry se dostává baré akord F, který některým hráčům dělá problémy.

Posun skladby o tón výše:

  • Akordy ve sloce: E-A-E-Ami-E-H7-E
  • Akordy v refrénu: A-H7-E-Ami-E-H7-E

V tomto případě dochází ke změně předznamenání na čtyři křížky (F#, C#, G#, D#). Přes posun výše skladba získá basovější ráz. Otevřený akord E využívá nejnižší tón v základní ladění – E. S posunem výš mohou mít problém zpěváci.

Nevíte si rady s transpozicí? Zpěvník Kytaristka.cz posune skladbu za vás. Stačí si vybrat tóninu.

[Zdroj: Pixabay.com]